Světový pohár v Karlových Varech není velkou příležitostí jen pro závodníky, ale také pro české rozhodčí. Tím hlavním byl při závodu žen Petr Mužíček, kterému byla tato prestižní pozice svěřena vůbec poprvé. „Je to pocta a úspěch,“ říká v rozhovoru, ve kterém představuje práci rozhodčích na mezinárodních i českých závodech.

Jaká byla tvá funkce v Karlových Varech a za co všechno máš z této pozice zodpovědnost?

Na světovém poháru v Karlových Varech jsem měl svoji obvyklou pozici Chief Race Official, což znamená zajistit rozdělení rozhodčích, zajištění servisu pro rozhodčí včetně dopravy, ubytování, stravy, vybavení, jejich zaškolení, ověření znalostí a v den závodu i jejich kontroly. Následně jsem zodpovědný za jejich hodnocení pro technického delegáta.

Letos jsem byl navíc vybrán jako hlavní rozhodčí pro závod žen, což považuji za poctu a úspěch. Jako v tuto chvíli jediný zástupce v Česku s 2. třídou mezinárodního rozhodčího jsem již působil jako technický delegát a hlavní rozhodčí na evropských pohárech juniorů, vloni jsem byl nominován do Karlových Varů organizací World Triathlon jako asistent technického delegáta, ale letošní pozice hlavního rozhodčího je určitě vrchol mé rozhodcovské kariéry.

Kolik českých rozhodčích se v Karlových Varech zapojilo?

Do Karlových Varů zveme tradičně všechny naše rozhodčí, kteří se podílejí na Českém poháru. Z důvodu souběhu jiných závodů se nás vždy sejde mezi patnácti a sedmnácti. Letos tomu nebylo jinak. Navíc s ohledem na mezinárodní účast dáváme přednost těm, kteří se domluví anglicky. Vloni byl světový pohár unikátní tím, že na závod nedorazilo tolik zahraničních rozhodčích kvůli COVID restrikcím a Češi tak obsadili většinu hlavních pozic a spousta našich rozhodčích dostala příležitost vyrůst. Pozice šéfů jim tak zůstaly i letos.

Pro upřesnění, na světové úrovni je sbor rozhodčích rozdělen skrze vedoucí pozice – plavání, kolo, běh, depo, penalty box, občerstvovací stanice, krizové centrum, cíl, registrace, technologie… Každý vedoucí má k sobě asistenty a dohlíží nejen na pravidla během závodu, ale i na dodržení technického manuálu World Triathlon. Veškeré prohřešky pak hlásí hlavnímu rozhodčímu, který rozhoduje o trestech.

Jaké je nyní postavení českých rozhodčích v historickém kontextu? Zvyšuje se jejich počet nebo respekt na mezinárodním poli?

Počet českých rozhodčích posledních deset let zůstává stejný, ale naše pozice se v mezinárodním měřítku neustále zvyšuje. Dříve jsme byli jen v rolích asistentů a plnili úkoly zahraničních rozhodčích, za posledních 5 let se naše pozice výrazně posunuly. Zrovna jsem dokončil rozhovor se Standou Doležalem, abych si připomněl, jak to dříve fungovalo a potvrdil mi, že v začátcích mezinárodních závodů, kdy jsme měli mistrovství Evropy v Karlových Varech a Světový pohár v Praze, tedy kolem roku 2000, tak čeští rozhodčí byli bráni jako trochu lepší pořadatelé a hlídali křižovatky, snad s výjimkou Mirka Frouze, který uměl již tehdy dobře anglicky a dostával důvěru zahraničních delegátů. Když začal Vladimír Malý s týmem pořádat evropský pohár v Karlových Varech, roku 2006, tak si vyzkoušel roli hlavního rozhodčího na evropském poháru Standa Doležal. V posledních pěti letech pak na evropských pohárech juniorů u nás i na Slovensku působila Radana Nováková, která je zároveň koordinátorkou rozhodčích. Pozice hlavního rozhodčího na světovém poháru je však pro Česko novinkou a pevně věřím, že i příslibem do dalšího období.

Kolik rozhodčích celkem na závody dohlíží? A liší se tento počet, pokud se jedná o sprint, olympijský, střední a dlouhý triatlon?

Na světovém poháru je v ideálním případě 40 pozic pro rozhodčí, pokud není k dispozici tolik kvalifikovaných rozhodčích, pak jednotliví rozhodčí plní během závodu více funkcí, mají tzv. hlavní pozici a pak druhou a případně i třetí. Takovýto rozpis se připravuje 3-4 týdny dopředu. Počty se liší podle počtu dep, v Karlových Varech jsou 2 a tím pádem je potřeba o rozhodčí navíc. Sprint a olympijský je stejný počet, co se týče dlouhých triatlonů, tak tam se počet rozhodčích zvětšuje pouze o ty, kteří jdou na motorku hlídat drafting, tedy cca 6-8 rozhodčích navíc.

Jak vypadá den rozhodčího na světovém poháru?

Popíšu typický den rozhodčího, který má roli vedoucího. Do Karlových Varů musel dorazit již v pátek odpoledne, kdy proběhlo první setkání vedoucích, seznámení se s okolím a propozicemi. Odpoledne jsme všichni prošli COVID testy a dohlíželi na registraci závodníků a na jejich testování. Večer jsme absolvovali slavnostní večeři pro naše vedoucí a zahraniční rozhodčí, které hostí ČTA.

V sobotu ráno jsme v sedm hodin vyrazili na Rolavu na seznámení se s plaveckou částí pro závodníky, kdy spolu s pořadateli a zdravotníky dohlížíme na hladký průběh. V 10 hodin následovala schůzka rozhodčích s technickým delegátem, kdy se procházejí jednotlivé aspekty závodu, pozice jednotlivých rozhodčích a distribuce oblečení a vybavení. Po obědě mají vedoucí chvíli volno, aby jejich práce znovu začala v 17 hodin odpoledne, kdy se začínají stavět tratě a depa na nedělní světový pohár. Práce končí obvykle kolem deváté hodiny večer.

V neděli je sraz rozhodčích v 6:30 na Divadelním náměstí ve stanu rozhodčích, kde probíhá rozdělení vysílaček, vybavení pro závod, snídaně a v 7:15 již přesun na pozice. Kvůli dvěma depům máme ve Varech 3 týmy rozhodčích, první tým zůstává na Divadelním náměstí, druhý tým se přesouvá na Rolavu a třetí tým se pohybuje mezi oběma lokalitami. Na neděli existuje podrobný časový rozvrh po 15 minutách, je třeba být všude přesně. Závod končí kolem 18. hodiny a kolem půl sedmé se rozhodčí vrací domů.

Jak čeští rozhodčí závod SP v Karlových Varech zvládli?

Za loňský a letošní světový pohár zaslouží naši rozhodčí obrovské uznání a poděkování. Bez takového týmu v zádech bych nikdy důvěru World Triathlon nedostal. Rosteme společně jako tým. Před čtyřmi roky většina našich rozhodčích absolvovala certifikaci na mezinárodní rozhodčí, tzv. ITU Level 1 a tím jsme i v očích evropské a světové federace získali větší důvěru. Naši rozhodčí zase měli možnost poznat způsob myšlení a světové trendy v tomto sportu.

České myšlení je totiž standardně postaveno na improvizaci a větě: „Dělám to už dvacet let, tak mi nebude nikdo vysvětlovat, jak to mám dělat.“ Svět se ale mění a my musíme s ním. Máme svou hrdost, což je určitě důležité, ale musíme být u toho schopni vnímat okolí.

Za loňský ročník bych rád vyzdvihl Petra Jalůvku, Denisu Zobelt, Gábinu Rakovou, Gábinu Pohankovou, Petra Žáka a Petra Ginzela, kteří se svých postů vedoucích ujali opět aktivně a i díky nim závod proběhl bez problémů.

Zároveň patří poděkování i mým triatlonovým šéfům, Tomáši Petrovi a Tondovi Bauerovi, kteří mne a celý tým rozhodčích dlouhodobě podporují.

Zleva: předseda ČTA Antonín Bauer, Petr Mužíček a ředitel závodu Vladimír Malý

V čem se nejvíce liší práce rozhodčího na domácích a mezinárodních závodech?

Mezinárodní rozhodcování je velmi zaměřeno na prevenci a přípravu před závodem. Mnohem více času zabere příprava na závod než závod samotný. Na světovém poháru má technický delegát a hlavní rozhodčí spousty schůzek s jednotlivými skupinami s cílem vyhnout se problémům během závodu a z improvizace udělat rutinu. Prostě každý musí vědět, co dělat za všech okolností. Schůzky s motorkáři, televizí, pořadateli na každém z úseků, fotografy, policií, záchranáři, atd.  A to i přes to, že se třeba konkrétně v Karlových Varech jel již 15. ročník a spousta lidí by si řekla, prostě to uděláme stejně jako vloni. Jenže cvičení dělá mistra.

Na závodě Českého poháru je v průměru pět až osm rozhodčích dle typu závodu, takže jsou zaměření primárně na pravidla a závodníky. Technickou část zabezpečuje pořadatel s technickým delegátem. Ale i toto se již snažíme měnit tak, aby to více odpovídalo mezinárodním trendům, které považuji za příkladné.

V čem triatlonoví profesionálové nejčastěji chybují?

Nejčastější prohřešky jsou předčasný start a chyby v depu. Depo je z pohledu možných prohřešků opravdu čtvrtou disciplínou – přejetí čáry depa, pohození neoprenu, brýlí mimo svůj prostor atd. Letos byl v Karlových Varech udělen pouze jeden trest, a to za plavecké brýle mimo bedýnku, za což si dotyčný musel odpykat 15s trest v penalty boxu. Dále jsme řešili 2x spadlé kolo, ale v obou případech kolo spadlo až po opuštění depa, takže trest nebyl udělen. Pokud by spadlo v době, kdy je závodník ještě v depu, pak by ho musel srovnat nebo by dostal časovou penalizaci. Dále byly čtyři závodnice vyřazené ze závodu za dojetí o kolo na cyklistice.

Pokud se někdo rozhodne stát se triatlonovým rozhodčím, jak dlouhá vede cesta k mezinárodním závodům a co je všechno potřeba umět?

Prvním krokem je přihláška na školení rozhodčích ČTA. Uchazeč se zúčastní našeho školení, napíše test a následně splní praktickou zkoušku na závodě Českého poháru. Následně jej technická komise ČTA může nominovat na závod evropského nebo světového triatlonu. Aktuálně máme zhruba 25 rozhodčích, takže šance se dostat na tyto závody je velká. Pokud dotyční umí anglicky, tak má nominaci téměř jistou.

Jak těžké je dostat se jako rozhodčí na olympijské hry nebo závody mistrovství světa?

Dostat se na závody World Triathlon Series nebo Olympic Games je již o něco těžší. Jsou dvě možnosti – buď přímá nominace od World Triathlon na pozici technického delegáta, případně asistenta nebo hlavního rozhodčího. Druhou možností je tzv. Self Funded Technical Official program, kdy jednotlivé národní federace přihlašují své rozhodčí na závod stejně jako závodníky a ti pak čekají, zda se na závod kvalifikují. Rozhoduje třída kvalifikace a zkušenosti. Ve světě je o tento program obrovský zájem i přes to, že za takovéto rozhodcování není od World Triathlon žádná odměna, nominovaný rozhodčí má pouze nárok na jídlo a ubytování zdarma od pořadatelů a měl by dostat ještě uvítací balíček, ve kterém je většinou mimo jiné tričko závodu. ČTA má pro české rozhodčí program finanční podpory účasti na mezinárodních závodech.

Co nabízí ČTA rozhodčím?

Pro české rozhodčí má Česká triatlonová asociace program finanční podpory, při kterém tito dostanou i za účast na mezinárodních závodech finanční odměnu, včetně cestovného, jídla a ubytování. Závěrem bych rád zdůraznil, že z mého pohledu je práce rozhodčí skvělá příležitost pro osobní růst člověka ať už na české či mezinárodní úrovni.