Startujeme do našeho prvního triatlonového závodu!
Pokud se nejedná o bývalého závodního nebo velmi zdatného plavce, není třeba se na startovní čáře stavět do předních řad. Po odstartování závodu bývá na čele závodu poměrně velká vřava a méně zdatný plavec nemá šanci svého výhodnějšího postavení jakkoli využít. Spíše naopak, jelikož ostatní plavci mu mohou jeho další pokračování v závodě bezděky značně znepříjemnit. Boj o pozice, byť probíhá v rámci pravidel, je opravdu lítý!
Je proto lepší postavit se na kraj závodního pole, a to vždy tak, aby závodník mohl při kraulovém nádechu periferně sledovat ostatní plavce před sebou. Pokud se plavec nadechuje na levou stranu, měl by si na startu stoupnout spíše vpravo, a naopak.
Činnost v cyklistickém depu po plavání má určitá psaná i nepsaná pravidla.
Každý závodník má svůj vymezený prostor, v jehož rámci by se měl pohybovat. Tento prostor je někdy opravdu malý, proto se předpokládá jistá ohleduplnost vůči ostatním závodníkům.
Důležité je vědět, že plavecké pomůcky (plavecké brýle, čepičku a případně i neoprén) je možné odložit pouze v rámci vlastního prostoru v depu, vedle kola. Při některých závodech má každý závodník u svého kola vlastní plastový box, kam je nutné všechny tyto pomůcky odložit. Odhození čehokoli mimo tento box je vždy trestáno penalizací!
Zkušení závodníci mají cyklistické tretry již připevněné na kolech. Ostatní si je obouvají na svém místě v depu. Je třeba dát velký pozor při pohybu v tretrách po tvrdém povrchu (dřevo, asfalt, beton, kámen apod)! Tretry mohou podklouznout a může dojít ke zranění!
Cyklistická helma musí být nasazena a zapnuta ještě dříve, než závodník sundá kolo ze stojanu! Na kolo je možné nasednout až za čarou, která vymezuje prostor depa.
V závislosti na typu závodu (hákový/bezhákový) je třeba volit způsob a taktiku jízdy. U bezhákových závodů je pro nováčka v tomto směru situace jednodušší, neboť tempo si určuje sám a nemusí se stresovat ostatními závodníky.
U krátkých závodů to může být pro začínajícího triatlonistu o něco komplikovanější. Pokud je slabým plavcem, pravděpodobně bude v podobné situaci jako u dlouhého triatlonu, cyklistiku tedy odjede víceméně individuálně. Pokud se ale jedná o zdatnějšího plavce, může se stát, že bude dojet závodníky, kteří doplavali až po něm, ale na kole jsou výrazně silnější a umí se již pohybovat a orientovat v pelotonu. V tom případě je lepší nechat tyto zkušené cyklisty odjet a pokračovat vlastním tempem. Případně je možno se do tohoto pelotonu zařadit a pokračovat s ostatními. Pohyb v cyklistické skupině ale vyžaduje poměrně vysokou míru technické a fyzické zdatnosti a není možný bez předchozích zkušeností! Je také možno postupně utvořit vlastní menší skupinku s dalšími závodníky na podobné vykonnostní úrovni.
Na konci cyklistické části musí závodník z kola opět sesednout před čarou vymezující depo. V depu běží s kolem až na své místo, kde předepsaným způsobem odkládá kolo. Teprve v tomto okamžiku může triatlonista rozepnout a odložit přilbu!
Po přezutí do běžeckých bot se závodník vydává na závěrečnou běžeckou část triatlonu.
U triatlonu platí, a pro začátečníky dvojnásob, že počáteční výhra múže být v konečném výsledku velkou prohrou!
Znamená to, že je velmi důležité zvolit a rozvrhnout si vlastní nastavené tempo. A to jak v jednotlivých disciplínách s ohledem na osobní zkušenosti a praxi v daném sportu, tak i v rámci celého závodu.
Jakékoli překročení vlastních fyzických schopností bude ve výsledku tvrdě zaplaceno výrazným zhoršením a zpomalením v závěru závodu. Je proto důležité osobní mentální nastavení na kontrolovaný průběh závodu.
Jak již bylo uvedeno na začátku této kapitoly, hlavním cílem triatlonového nováčka by mělo být dokončení závodu. Tomu je potřeba podřídit taktiku a nasazení v průběhu celého závodu.
Pokud závodník poprvé protne cílovou pásku triatlonového závodu, zpravidla ihned začne přemýšlet o vlastních rezervách a nedostatcích, včetně materiálních. A opět se vrátí k termínovce, aby našel vhodný závod, kde bude mít možnost svůj premiérový výkon vylepšit … 🙂
