Do Tokia zamíří Petra Kuříková pouhé tři dny před startem olympijského závodu. Vzhledem k brzkému rannímu startu se tak ani nebude přizpůsobovat časovému posunu. „Máme start v 6:30, budíček tedy budu mít ve 2:30. Díky tomu, že zůstanu na evropském času, tak budu snídat ve stejný čas, v jaký bych doma večeřela a pro můj organismus pak bude ten předzávodní proces přirozený,“ říká česká reprezentantka.

Jak probíhala příprava v posledních týdnech?

Po mistrovství Evropy ve sprint triatlonu v Kitzbuhelu jsem byla na pár dnů v Čechách, odkud jsem vyrazila na vysokohorské soustředění do Svatého Mořice ve Švýcarsku, kde jsem se připravovala poslední tři týdny.

Z Kitzbühelu jsi odjížděla hodně potlučená po pádu v cyklistické části. Mělo to na přípravu nějaký vliv?

Nejprve jsem z toho byla hodně špatná, protože jsem měla sešitý loket a týden jsem nemohla do vody. Ty dny neprobíhaly v Mořici podle mých představ, byla jsem ráda, že jsem alespoň něco dokázala odplavat. Přitom jsem se rozhodla jít do rizika, protože podle lékařů jsem v tu dobu neměla ruku namáčet, ani namáhat. Nechtěla jsem ale ztratit kontakt s vodou. Pak se to začalo zlepšovat a ve třetím týdnu už jsem se cítila výborně, odtrénovala jsem všechno podle plánu a vrátil se mi dobrý pocit z formy, kterou momentálně mám.

Ty se připravuješ se švýcarskou reprezentací a pod vedením jejich kouče Gordona Crawforda. Jaká tam byla v posledních týdnech atmosféra, nezůstala jsi s blížící se olympiádou trochu odstrčená?

To naštěstí ne, protože Gordon funguje jako trenér švýcarské reprezentace a zároveň jako organizační jednotka, protože ostatní švýcarští reprezentanti mají většinou své vlastní trenéry. Skupina s Nicolou Spirig má svého trenéra, já se připravovala s další čtyřčlennou skupinkou pod vedením Gordona. Proto můj trénink nebyl nijak ovlivněn tím, že nejsem Švýcarka.

V plánu jsi měla i přípravný kemp v Asii, že?

Původně jsme plánovali, že pojedeme týden před olympijským závodem trénovat na ostrov Čedžu, ale to v aktuální situaci nebylo možné, proto jsme se rozhodli zůstat co nejdéle ve Svatém Mořici a v domácích podmínkách. Ta aklimatizace teď samozřejmě nebude ideální, ale podmínky jsou pro všechny stejné.

V Japonsku tě čeká velké horko a vysoká vlhkost, tedy úplně jiné podmínky, než jaké panují ve Svatém Mořici. Nebojíš se toho klimatického skoku?

Letos jsme bohužel měli smůlu, že počasí tady bylo doopravdy špatné, protože pršelo a byla poměrně velká zima. Na druhou stranu ta nadmořská výška je pro tělo podobná zátěž, jako když člověk trénuje v horkých podmínkách. Nadmořská výška přitom přináší taky další benefity, které mají pozitivní vliv na výkonnost.

Připravovala jsi se na horké podmínky nějak speciálně?

Měli jsme k dispozici stan, ve kterém se dalo trénovat na kole a který byl vytopený na 32 °C. Speciální přístroj v něm navíc zvyšoval vlhkost, kterou jsme nastavili na 70 až 80 procent, čímž jsme se snažili simulovat podmínky, které budou v Japonsku.

Plánuješ náročným klimatickým podmínkám přizpůsobit také taktiku? Jde to vůbec?

O přizpůsobení taktiky jsem vlastně ani nepřemýšlela, protože člověk nikdy přesně neví, jak ten den bude. Start máme posunutý na 6:30 ráno, aby podmínky nebyly tak extrémní. Už dlouhou dobu sleduji, jaké podmínky v Japonsku v tuto dobu jsou, a zatím to vypadá docela dobře.

Jak ti vyhovuje start v 6:30? Na kolik hodin budeš mít nastaveného budíka?

Naštěstí jsem docela ranní ptáče, takže se vstáváním nemám problém. Tím, že do Japonska odlétám až na poslední chvíli, jen tři dny před startem, tak se nebudu ani přetáčet na japonský čas. Máme start v 6:30, budíček tedy budu mít ve 2:30. Díky tomu, že zůstanu na evropském času, tak budu snídat ve stejný čas, v jaký bych doma večeřela a pro můj organismus pak bude ten předzávodní proces přirozený.

Jaká trať tě v Japonsku čeká? Můžeš ji popsat?

Plavecká část je rozdělená do dvou okruhů, ten první je delší a měří jeden kilometr, aby všichni závodníci měli dostatek času zařadit se před první bójkou, která bude po 450 metrech. Druhý okruh tedy bude měřit 500 metrů. Voda bude určitě hodně teplá – v roce 2019 se tam jel testovací závod a voda měla 31 °C, takže to je jako teplota vody ve vířivce.

Cyklistika je rovinatá, ale aby byla atraktivnější pro diváky, tak se pořadatelé rozhodli udělat ji hodně technickou. Jede se osm okruhů po pěti kilometrech, v každém z nich je 17 zatáček. Na cyklistiku jsem se připravovala ve Svatém Mořici, pouštěla jsem si každý den video ze závodu, abych znala každou zatáčku. Zvolila jsem podobnou techniku, jakou používají sjezdaři, a představovala jsem si, kudy přesně pojedu. Cyklistiku mám v hlavě, ale zatím jsem trať nejela. Běh je po rovině, běží se z části po cyklistické trati.

V olympijském závodě je papírově nižší konkurence, protože nemůže startovat tolik závodnic z triatlonově nejsilnějších zemí jako třeba v závodě mistrovství světa. S jakým umístěním bys byla v Tokiu spokojená?

Nerada slyším, že na olympiádě je menší konkurence, protože v závodě mistrovství světa může také startovat jen 55 závodnic. Samozřejmě tam může být více závodnic ze Spojených států nebo z Velké Británie, ale olympiáda je jednou za čtyři roky a každá země tam chce poslat ty nejlepší. Také nás bude 55 na startu. Do olympijského dotazníku jsem napsala, že bych byla moc spokojená, kdybych se dostala do top 20. Nechci na sebe ale zvyšovat tlak a očekávání, a tak mohu říct, že nechám na trati všechno a budu si přát, aby to stačilo na výsledek, se kterým budu spokojená.

Jak vlastně vnímáš letošní olympijské hry z pohledu všech opatření a restrikcí?

Olympiáda pro mě byl vždycky dětský sen. Přála jsem si na ní reprezentovat už v době, kdy jsem ani nevěděla, v jakém sportu bych chtěla jet. Moc se těším. Ale na druhou stranu je mi líto, že to bude probíhat tak, jak to bude probíhat. Přiletím tři dny před startem, den po závodě odlétám. Je mi líto, že se nikam nepodívám a nebudu moc povzbudit další české sportovce. To moc mrzí.

Odbočím teď od olympijských her: uvidí tě fanoušci v září na závodě Světového poháru v Karlových Varech?

Ano, to bude další vrchol mé sezony. Ten další pak bude na mistrovství Evropy ve Valencii.