Letošní ročník závodu Olympijských nadějí se uskutečnil v Maďarsku. Kdo však očekával stejná vedra jako vloni, ten se zmýlil. Ve čtvrtek nás maďarský Balassagyarmat sice přivítal ještě slušným počasím, ale naprostým selháním maďarského triatlonového svazu. Na internátě, kde jsme měli mít zajištěné ubytování, bylo naprosto prázdno. V dosahu nebyl nikdo, kdo by nás ubytoval. Po několika telefonátech vedoucího naší výpravy Martina Hotového, přijel hlavní pořadatel v doprovodu svého syna, který dostatečně ovládal angličtinu. A tím nám svitla naděje, že ubytování pro nás přece jen bude. A skutečně se zadařilo. Museli jsme sice jet asi patnáct kilometrů za Balssagyarmat, kde jsme trochu s nedůvěrou koukali na náš potenciální nocleh. Zastavili jsme totiž ve vesničce před domem s nápisem „Muzeum“. Ale pak jsme byli nasměrování do dalších prostor za vesnickým muzeem, kde bylo naprosto překvapivě vyhovující ubytování v nových stavbách, které evidentně byly vybudovány pro turistické účely. Na další noc přibyli další nocležníci, a to maďarští triatlonisté a s nimi i rozhodčí triatlonového závodu.
V předzávodní den jsme se seznamovali se závodními tratěmi, na kterých se odehrál i poslední předzávodní trénink. Počasí zatím vyhovující, ale už předpověď na závodní den nebyla nijak růžová.
V den závodu jsme se probudili do šera pod olověnou oblohou. A meteorologická předpověď nelhala. Ještě před naším odjezdem se rozpršelo a tak to bylo celý závodní den. Sen o tom, že se bude závodit, stejně jako vloni na Slovensku, ve slunném počasí, se naprosto rozplynul. Ale to nás samozřejmě nemohlo zaskočit, podmínky byly pro všechny stejné. A tak se v 9:00 postavili na start junioři a v 9:30 juniorky. A hned jsme měli radostný pohled na plaveckou část juniorů, protože první z vody se vyřítil Matyáš Pospíšil. Svou vynikající pozici sice v závodě neudržel, na kole ještě naděje žila, ale ztratil v běhu. Možná k tomu přispělo i to, že na kole měl lehký pád a přivezl si pár odřenin. Ale naprosto ho nahradil Martin Semerád, který v běhu exceloval, svou kategorii vyhrál s naprostým přehledem a ještě v celkovém pořadí ho porazili jen dva junioři. Na dalších místech 7. Matyáš Pospíšil, 8. Jan Trutna a 10. Tomáš Kříž. V týmech dorostenci vybojovali druhé místo za týmem Maďarska. Dorostenky se nenechaly zahanbit, protože v týmech rovněž skončili na druhém místě, přičemž Alžběta Hrušková byla bronzová, 5. Pavla Kmoníčková, 7. Natálie Bělinová a na 8. místě Anna Heidrichová.
V odpoledních hodinách byl start žákovských kategorií. Po krátké dešťové výluce, kdy to vypadlo, že pršet přestane, naše naděje se rozplynuly a při startu žáků ve 14:00 se znovu rozpršelo. Pět minut po žácích odstartovala za deště děvčata. V těchto žákovských kategoriích jsme bohužel nevybojovali medailová umístění v jednotlivcích, ale určitě jsme se v závodním poli neztratili. V týmech totiž také vybojovali, jak kluci, tak děvčata, stříbrná pódiová umístění. A v jednotlivcích se kluci „napáskovali“ od osmého do jedenáctého místa, na 8. místě Matěj Marek, 9. Jakub Marek, 10. Filip Michálek a 11. Matěj Lukeš. Děvčata byla přece jen úspěšnější, a to výborným výkonem na kole a v běhu 4. Lucie Kučerová, 6. Heidi Juránková, 9. Anna Hrdličková, Která doplatila na chladné a deštivé počasí křečemi v lýtkách, 12. Šárka Půstová, která po nezvyklých problémech v plavání nezachytila cyklistický balík.
Ve všech startech jak dorosteneckých tak žákovských kategorií kategoriích závod ZON probíhal při normálním závodě. V každém startu jednotlivých kategorií startovalo cca 50 závodníků a závodníci ZON byli vždy v popředí startovního pole.

Jan Vaněk, hlavní trenér kategorie žáků ČTA